Kalendář akcí

Pojem prostoru, který je dnes jedním ze základních matematických pojmů, se nezrodil v matematice, ale v malířství. Nahlédneme-li do Eukleidových Základů, pojem prostoru nenajdeme. Eukleides zkoumá pouze to, co existuje, tedy různá tělesa, ale prostor podle názoru starověkých filosofů neexistuje, a proto ho nelze zkoumat. V přednášce ukážeme jak malíři Giotto, Lorenzetti a Masaccio objevovali zákonitosti perspektivy. V knížkách o perspektivě z pera Albertiho a Dürera se objevují první teoretické poznatky geometrie prostoru, které byly později systematicky shrnuty v projektivní geometrii. Ale objevem prostoru v renesanci zkoumání prostoru v malířství nekončí. V období baroka, které jde programově proti renesančnímu chápání geometrie prostoru, dochází k dalšímu významnému pokroku v chápání prostoru. Pokusíme se ukázat na příbuznost pojetí prostoru v barokním malířství s předpoklady objevu neeukleidovské geometrie u Girolama Saccheriho.

Přednášející:

Prof. RNDr. Ladislav Kvasz, DSc., Dr. působí na Katedře matematiky a didaktiky matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, kde přednáší kurzy z matematiky a historie matematiky. Kromě toho působí na Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Je autorem deseti knih z oblasti dějin a filosofie věd, například Descartes Nikétés(2021), nebo Prostor mezi geometrií a malířstvím (2020). Jeho kniha Patterns of Change, Linguistic Innovations in the Development of Classical Mathematics (2008) získala roku 2010 mezinárodní ocenění Fernado Gil International Prize for the Philosophy of Science.